Vyšetření kyčlí kojenců – číslování nálezu

Po dlouhé době jsem zase narazila na problematiku číslování nálezu u kyčlí u novorozenců, a protože se k tomu často vracím i s Vámi při řešení abdukčního balení, vkládám informace i pro vás:

Klasifikace podle Grafa:

Kyčel I – zralá

Podtyp Ia – vše v pořádku

Podtyp Ib – úhel alfa u stříšek v pořádku, úhel beta zatím větší, tj. stříšky mírně nezralé)

 

Kyčel II – úhel alfa u stříšek menší, úhel beta větší, tj. stříšky nezralé

Podtyp IIa – fyziologická, tj. normální nezralost (děti mladší 3m)

Podtyp IIb – opožděná zralost (děti starší 3m)(prodlužuje se abdukční balení)

Kyčel IIc – určitá displasie, tzv. ohrožená kyčel (léčení abdukčními pomůckami (např. třmínky?))

Kyčel D – nestabilní, decentrovaná (hospitalizace)

 

Kyčel III a kyčel IV – dislokovaná, tj. vymknutá (okamžitá hospitalizace)

normal_KycleGraf

Acetabular cartilage and joint space = chrupavka jamky kyčelního kloubu a plocha kloubu

Capsule = pouzdro

Ilium = kost kyčelní

Ischium = kost sedací

 

Ta část kosti kyčelní (ilium), která je tu vidět, je právě ta problematická stříška, čili zpevněný okraj jamky kyčelního kloubu, který postupně kostnatí.

Jadýrka

Nález Ia a Ib u 3m dítěte je normální, tj. nemusí se dále sledovat.

Výjimka je asymetrie jader nebo jejich aplasie (nevyvinutí). Tj. chybí-li jadýrka, je potřeba dále sledovat.

(Můj dodatek: Po narození je všechno chrupavka, pak se mění v kost, tj. vidím jádra znamená, že se začala chrupavka měnit v kost.)

K širokému balení:

Zdá se, že pokud jde pouze o jadýrka, nemá smysl ho dávat. (Ovšem Vox pediatrie uvádí, že ani nález Ia či Ib u dětí mladších 3 měsíců neopravňuje k tomu, aby se abdukční, široké balení přestalo používat.)

Ale (!!!) pokud jde o stříšky, je velmi potřebné. Bez širokého čili abdukčního balení by se stříšky nemusely vyvinout správně.

Od nálezu IIB je abdukční terapie nezbytná. Od nálezu III už jde o trakce & spol. Podle různých zdrojů se liší názory na preventivní abdukční balení, ale většina doporučuje i při fyziologické nezralosti abdukční balení u dětí do 3 měsíců či alespoň v šestinedělí (zejména s přihlednutí k přitomnosti rizikových faktorů pro vznik vývojové kyčelní dysplazie).

Rizikové faktory (seřazeno od nejzávažnějšího faktoru po nejméně závažný):

– rodinná anamnéna (pokud měli problémy máma nebo táta…)

– ženské pohlaví

– natěsno utahovaná zavinovačka (!)

– primiparita (první dítě)

– přenášené děti, děti s vyšší porodní váhou (oligohydramnion)

– děti, které byly v děloze uložené koncem pánevním

– zdá se, že větší výskyt je u zimních miminek (sezonní závislost)

Výskyt vývojové dysplazie kyčelního kloubu kolísá výrazně v geografických oblastech a má i etnickou závislost – Česká republika je v pásmu vysokého výskytu 4% (světový průměr je 1%). I to je důvod, proč se novorozenci v ČR sledují tzv. trojím sítem kontrol.

 

Klinické vyšetření (trojí síto):

I. Etapa – 3. až 5. den klinické vyšetření a sonografické vyšetření (event. do 14 dnů)

II. Etapa – 6. až 9. týden, stejná vyšetření

III. Etapa – 12.až 16. týden, stejná vyšetření

Ze zkušenosti doporučuji vzít miminko na kontrolu na ortopedii v plence, jakou doma nejčastěji používáte (v případě, že máte kalhotkové pleny i vícevrstevné pleny ) – jen tak bude moci lékař zhodnotit, zda je dané balení k nálezu vyhovující, či zda je potřeba přidat. Vyhnete se tak zbytečnému následnému stresu z toho, zda děláte vše správně. Lékaři v drtivé většině nemají přehled v látkových plenkách a látková plena se pro ně rovná klasická čtvercová. Těžko Vám tedy bez toho, aniž by balení viděli, mohou říci, zda stačí například popolini biofroté jako abdukční balení…

 

Pokud tedy používáte moderní látkové plenky na doma, na vyšetření k ortopedovi zapomeňte na jednorázovku a vemte miminko zabalené tak, jak bývá po většinu času.

 

Zdroj a možnosti dalších informací:

Wikipedie

Baby-café

J. Šedo, materiály z 3. Lékařské fakulty UK

Lekari-online: Ultrazvukové vyšetření kyčlí kojenců

 

Categories: BLOG